SERVQUAL
Metoda měření kvality služeb vyvinutá v 80. letech v USA
a postupně revidována a vyvíjena. Jejím základním kamenem je tzv.
paradigma rozporu mezi představami zákazníků a tím jaká služba je jim
poskytnuta. Výzkum pomocí metody SERVQUAL je založen na tzv. GAP modelu, tzn. modelu mezer (diagram viz níže). Metodika tedy pracuje
s mezerami mezi jednotlivými složkami procesu poskytování služeb, které zákazník vnímá.
Autoři metody A. Parasuraman, V.A. Zeithaml a L. L. Berry na základě kvalitativních výzkumů nalezli 5 mezer.
Mezera 1 – Rozdíl mezi tím,
co zákazník očekává a co si vedení firmy myslí, že očekává, aby se tato mezera
zmenšila je třeba provádět průzkum mínění zákazníků a zaznamenávat důležitá
data, naslouchat personálu, který přichází do styku s klienty, zploštit
hierarchickou strukturu společnosti.
Mezera 2 – Nastává při
nesouhlasu charakteristik služby, které vytváří firma a očekávání zákazníků.
Mezera 3 – Vzniká, když
systémy doručování služeb (personál, technologie a procesy) nedodrží dané
standardy zaručené zákazníkům.
Mezera 4 – Nastává, když
firma prostřednictvím jiných medií proklamuje jinou úroveň služby než nakonec
poskytuje, nenaplní sliby z reklamy.
Mezera 5 – Je výsledkem všech předešlých mezer, velikost mezer 1-4 se sčítá ve výsledný rozdíl mezi tím, co zákazníci očekávají a tím co firma nabízí.
Abychom mohli tyto mezery, které jsou příčinou spokojenosti či nespokojenosti zákazníků se službou SERVQUAL vyhodnotit rozlišujeme 5 rozměrů.
Hmotné zajištění (Tangibles), tedy to, co zákazník vidí a s čím přichází do styku např. zařízení kanceláře, vybavení firmy, personál, komunikační zařízení aj.
Spolehlivost (Reliability) znamená, jestli je služba poskytnuta správně a přesně dle zadání.
Odpovědný přístup (Responsiveness), jestli poskytovatel ochotně pomáhá a zajišťuje rychlou obsluhu.
Jistota (Assurance), firma má zázemí a schopnosti zajistit důvěru a spokojenost.
Empatie (Empathy), poskytovatel se snaží o individuální a citlivý přístup k zákazníkům.
Mezi
těchto pět částí je rozčleněno dalších 21 vlastností, které vystihují
jednotlivé aspekty popsaných úrovní ze dvou pohledů klienta, a to očekávání a vnímání.
Výsledný systém tvoří 42 otázek a tvrzení, které pak zákazník hodnotí v dotazníku
na stupnici 1-9 bodů (od úplného souhlasu až po plný nesouhlas). Čím větší je pak rozdíl mezi očekávanou a vnímanou
kvalitou představovanou průměrnou známkou bodu, tím vyšší je úroveň poskytované služby. Respondeti také hodnotí relativní důležitost všech 5 rozměrů a jejich pořadí.
Výhodou metodiky SERVQUAL je
všeobecné použití, např. pro srovnání úrovně služeb s jinými firmami
v odvětví. Metoda se snaží pojmout oblast služeb co nejkomplexněji a získat
co nejspolehlivější data.
Primární využití hodnocení úrovně služeb pomocí metody SERVQUAL je možné např. v servisu,
bankovnictví, pojišťovnictví, maloobchodních řetězcích, poradenství apod. V České republice
byla metodikou SERVQUAL srovnávána úroveň služeb v knihovnách a poté
porovnána s podobným výzkumem v rámci EU. Metodu SERVQUAL můžeme jednoduše přizpůsobit i pro hodnocení spokojenosti služeb a
komunikace uvnitř společnosti. Výzkum se pak týká různých podnikových
úrovní, týmů nebo firem začleněných do určité vertikální či
horizontální spolupráce.